Zaznamenávání výsledků renálních biopsií umožňuje lékařům sledovat průběh onemocnění pacientů a optimalizovat léčbu na základě získaných informací. Tím se zvyšuje šance na úspěšné léčení a minimalizuje se riziko komplikací
Biopsie ledvin (renální biopsie; RB) je odběr vzorku z ledvinné tkáně (obvykle formou vpichu), který se dále speciálním způsobem zpracovává a následně vyšetřuje pod mikroskopem. Toto vyšetření se používá při podezření na onemocnění, která postihují ledvinovou tkáň přibližně rovnoměrně v obou ledvinách. Odběr tak stačí provést jen z jedné ledviny, protože lze rozumně předpokládat, že výsledek získaný z druhé ledviny by byl stejný či obdobný.
Pro bezpečné provedení RB je klíčovým opatřením zajistit zřetelné zobrazení ledvin a místa vpichu. Tím je zajištěno jednak získání dostatečně velkého vzorku tkáně z ledviny a dále se tím významně snižuje riziko poškození. Zobrazení ledvin se děje obvykle jak před samotným výkonem, tak i v dalším jeho průběhu. Používají se různé zobrazovací metody, nejčastěji však ultrazvuk (UZ) , vzácně rentgen (RTG) či počítačová tomografie (CT).
Před biopsií je nutné lékaře upozornit na všechny závažné choroby, se kterými se pacient léčí nebo které prodělal. Zejména je třeba vždy uvést, zda trpí alergií a na které látky. Pokud nemocný užívá léky na ředění krve, je potřeba jejich užívání před výkonem upravit, případně přechodně vysadit. To vždy ale jen po konzultaci s lékařem.
Může, ale při dodržování výše uvedených zásad se komplikace vyskytují maximálně u 1-2 pacientů ze sta. Po biopsii je obvyklé provést UZ kontrolu ledvin. Ta často prokáže malý krevní výron do ledviny nebo do jejího okolí, který není závažnou komplikací, ale běžným průvodním jevem. Pouze u některých pacientů může být krevní výron větší nebo bolestivý a může někdy vyžadovat cévní intervenci (embolizaci – zastavení cévního krvácení) nebo chirurgické ošetření. V řídkých případech může po biopsii vzniknout krvácení do močových cest nebo infekce místa vpichu. Možnost vzniku komplikací není možné podcenit, na druhou stranu však bývá RB indikována za takových okolností, kdy potřeba přesné diagnózy (a tu obvykle umožňuje pouze RB) výrazně převyšuje možné riziko plynoucí z provedení invazivního výkonu, kterým RB bezesporu je. Je třeba si uvědomit, že bez přesné diagnózy není možné ani doporučit nejvhodnější léčbu.
.jpg)
Množství odebrané tkáně je tak malé (asi 20 ledvinových klubíček ze zhruba milionu, které se nacházejí v jedné ledvině), že nemůže mít samo o sobě žádný vliv.
První týden po biopsii by měl být zachován tělesný klid. Především je nutné se vyvarovat otřesů těla (i chůze po schodech, která způsobuje otřesy bederní krajiny). Není vhodné se ponořovat do vody, zejména horké, proto měl pacient volit pouze sprchování, nikoliv koupání ve vaně, a už vůbec ne ve volné přírodě. Ještě celý další měsíc po RB by neměla vykonávána těžká tělesná práce, neměly by být zvedány těžké předměty, neměl by být provozován intenzivně sport či činnosti, při kterých by hrozilo poranění bederní nebo břišní krajiny. Po měsíci po RB se může pacient navrátit k obvyklému režimu, pokud tomu nebrání samotné onemocnění ledvin nebo jiné okolnosti.
Registr aktivně přijímá nové ambulance a diabetologická centra, která se chtějí zapojit do komunity mapující péči o pacienty využívající technologie.
Český registr biopsií nativních ledvin 1994-2017
